Z historie nadace

Nadace prof. Vejdovského se narodila 17. 11. 1992 v Litovli. Otec nadace se jmenuje Karel Stejskal a byl projektantem. Jméno pro své dítě našel velmi snadno, protože k němu choval úctu i obdiv. Charisma prof. MUDr. Václava Vejdovského, DrSc. vnímali tisíce jeho pacientů v Československu i v zahraničí.

Každé dítě má rodiče dva. Matkou naší nadace je Speciální škola a školská zařízení pro zrakově postižené v Litovli. Školu založil v roce 1954 právě profesor Vejdovský, takže je vlastně dědečkem naší nadace. Speciální škola pro zrakově postižené se stala pro ni domovem.

Být nadací v roce 1992 bylo těžké i snadné zároveň. Těžké proto, že jen málokdo tušil, k čemu je taková nadace dobrá, co smí a jak se s ní má zacházet. V chytré knížce, které dospělí říkali občanský zákoník, byl jen krátký odstaveček o tom, že se nadace může narodit. Bylo to velmi nespravedlivé, protože činnost lidí i firem upravuje řada zákonů, ale na nadace jakoby všichni zapomněli. Když v roce 1997 vyšel zákon o nadacích, řekla si, že chce sloužit všem zrakově postiženým dětem a chce mít ve svém rodném listě napsáno, že je nadací. A tak se přesně 22. října 1998 zápisem do vložky N 11 u Krajského soudu v Ostravě stala nadací podle nového zákona. Konečně věděla, co smí a co je nadacím zakázáno.

O nadaci nejvíce pečoval její otec. Naučil ji dělat první kroky. Napsal starostům všech obcí, které mají vlastní poštu, aby se dozvěděli, že nadace žije a chce pomáhat při vzdělávání zrakově postižených dětí a pečovat o ně tak, aby jednou byli samostatní a dokázali šťastně žít i se svým handicapem. Každá desátá obec jí poslala dar. Nejvíce ji však měli rádi lidé z Olomouce a přátelé Karla Stejskala. Nadaci se jménem profesora Vejdovského podporovala také římskokatolická církev. Největší dar získala ve své rodné Litovli od akciové společnosti PAPCEL.

Po čtyřech letech nebývalého úsilí předal Karel Stejskal nadaci do péče Ing. Olgy Sýkorové. Žádná nadace nemůže žít bez přízně dobrých lidí, a tak si musela hledat nové přátele a příznivce. V roce 1999 byla těžká práce nadace odměněna, když získala na doporučení vlády České republiky příspěvek z Nadačního investičního fondu. Byla velmi šťastná, protože 6 701 tisíc Kč jí dávalo naději, že bude moci sloužit zrakově postiženým dětem i v budoucnosti a byla velmi pyšná, protože byla jedinou nadací ve svém kraji, která příspěvek v první etapě rozdělení fondu získala. V roce 2001 proběhla druhá etapa rozdělení Nadačního investičního fondu a Nadace prof. Vejdovského získala 11 017 tisíc Kč. A tak si mohla zapsat jmění přesahující 18 miliónů Kč.

Vládě země, v níž nadace žije, patří poděkování za všechny děti, kterým peníze již pomohly a kterým teprve pomohou. Česká republika byla k nadacím velkorysá, a proto je Nadace prof. Vejdovského na svou zemi hrdá.